Jak se provádí ruční obrábění kovů

V dnešní době je samozřejmostí, že se většina průmyslových činností provádí za pomocí strojů nebo robotizace. Jak se ale postupuje při ručním obrábění kovů a jaké nástroje jsou zapotřebí? 

Ve velkém to nepůjde

Zatímco průmyslová kovovýroba se zaměřuje na snížení nákladů a maximalizaci produktivity, ruční obrábění kovů má svá vlastní pravidla. Na většinu prací již dnes existují stroje, přesto se stále najdou procesy, které se tvarují nebo precizují ručně. V některých případech se může jednat dokonce i o lakování. 

Staré dobré nástroje

Při ručním obrábění kovů se používá například ruční pilník. Ten slouží k ubírání materiálu z povrchu daného výrobku. Pilník má dvě pevné části – rukojeť a zdrsněný povrch, na kterém je sekané drážkování. Takto se nám může podařit jednoduchý nebo zdvojený sek. Zdvojenému seku se říká křížený sek. 

Dále se nám může hodit sekáč. Toto je jednoduchý, ale velmi potřebný nástroj, který používají profesionálové ve stavebnictví, strojírenství, ale také v oboru výtvarného umění. Sekáčem se nám podaří dělit nebo opracovat povrch materiálu. Některé sekáče jsou přímo určeny na tvorbu drážek, jiné jsou ploché nebo křížové. 

Ještě jeden nástroj můžeme používat. Jedná se o pilu na kovy. Tento nástroj slouží k dělení materiálu pomocí ozubeného listu, kotouče, řetězu nebo pásu. Když řežeme, vzniká prořez a část zpracovaného materiálu se proměňuje na piliny, tedy na sypký odpad. Pily samozřejmě existují nejen na ruční pohon, ale také na pohon motorový. Kovy můžeme dělit pomocí přímočaré nebo kotoučové pily. 

Co je lícování

Ve strojírenství se často používá pojem lícování. Jedná se o předepsání rozměrů a následnou výrobu dvou samostatných konstrukčních částí. Jedna z těchto částí svým povrchem zapadá do otvoru, který jsme vytvořili ve druhém výrobku. Dohromady pak dvě tyto části tvoří uložení. Hřídel a díra ložiska následně mají shodný jmenovitý průměr. 

Ruční obrábění kovů se používá i v dnešní době.